Na kolech kočáru

                 bez perutí

jak na dně poháru

dvě kapky vína

                        spí.

Dvě vrstvy

  měsíčních nocí

      nad lesem polykají stíny.

Nesmylsné

sněhové vločky

zbatikované do ruda

                vírem

                    strhávají

                ptákům křídla zpátky.

Nad vřesovou chaloupkou

            bezmocně křičí

zmatené hejno

     hnědých labutí.

Tučným písmem

                ve vývěsní skříňce

     křiklavě žádají o důvěru

                                          prázdné dlaně.

Jak na přední stránce

    bulvárních plátků

       visí dvě poslední

  hvězdy

      na okraji poháru

                                 noci.

Noční můry

      sají neštěstí

                   z kaluží

                  cest.

Okraje a dna

            pohárů

jsou bezedná ústa

           do kanálů zkázy

                   všech

                     čtyř

                     stěn.

Neunikneš jinudy

     než nebem.

Dna dusí se

 pod zestárlou vrstvou

      dýchavičného betonu

na kterém

        jak na dně poháru

         spí dvě kapky vína.

Okraje a dna pohárů

                 jsou plné

         posledních kapek

     blažených chvil

maskovaných

do jabloňových květů.